Co je pomalý hrnec
Pomalý hrnec je elektrický hrnec s vyjímatelnou kameninovou nádobou, ve kterém se připravuje jídlo dlouhým varem při nižší teplotě než při vaření ve vodě, pečení nebo smažení, a to naprosto bez dozoru! Díky nízké teplotě ohřevu pod bodem varu a dostatečné tvorbě tekutin se jídlo nespálí, ani když se vaří dlouho. Souběžně se v jídle zachovává více vitamínu zejména rozpustných ve vodě.
Pokrmy se vaří pomalu obvykle 4 – 10 hodin při teplotě 90 – 95 °C, což výsledku dodává specifickou chuť a šťavnatost. Podobný způsob pomalé přípravy používali už předkové. Do horké pece, kde se již netopilo, vložili nádobu s připravenými surovinami a nechali vše přes noc uvařit. V hrnci se nevytváří vysoký tlak, dá se říct, že je to jakýsi opak papiňáku, ale můžu v něm připravovat podobná jídla jako v papiňáku.
Říkáte si, proč tedy používat pomalé vaření místo tlakového hrnce? Čtěte dál a za chvíli vám to bude jasné.
Jak pomalý hrnec funguje
Hrnec se zahřívá pomalu do doby, než dosáhne obsah uvnitř téměř bodu varu, v tomto momentě se zahřívání sníží. V hrnci se udržuje stabilní teplota v rozmezí 79 – 93 °C a nízký tlak. Nejvíce tepla se vytváří na dně a po stranách hrnce. Protože je hrnec přiklopený, vzniklé páry se sráží na poklici a ve formě tekutiny se vrací zpět do hrnce. Z nejvíce zahřátých míst se teplo přesouvá do středu hrnce právě pomocí tekutin, které jsou i nositelem chutí. Díky tomu je jídlo extrémně šťavnaté a chutné.
Z čeho se pomalý hrnec skládá?
Hrnec
Základ pomalého hrnce tvoří kulatý nebo oválný poměrně těžký hrnec vyrobený z glazované keramiky nebo porcelánu. Ten slouží na vaření a také udržování teploty jídla po dovaření. Lze v něm jídlo i rovnou servírovat. Podle typu materiálu lze některé dát i do trouby, na sporák (pro zatahování masa) a umývat v myčce.
Zahřívací jednotka
Hrnec se umisťuje do zahřívací jednotky, která je nejčastěji kovová a má držadla. Je napájena elektřinou a vede z ní elektrický kabel. Na jednotce je manuální nebo digitální ovládání pro zapnutí a vypnutí hrnce, nastavení teploty vaření (Low, High, Medium, Keep Warm) a nastavení času (šipka nahoru a šipka dolů). Podle typu hrnce může být na ovládacím panelu více nebo méně funkcí.
Poklice
Poklice bývá průhledná skleněná a pokládá se volně na hrnec. Zabraňuje úniku vodních par a udržuje jídlo teplé, aby nevychladlo. Některé poklice mají zavírací spony, kterými se poklice připevní k hrnci. Hrnec se tak může jednoduše přenést a obsah se nevylije. Pokročilejší typy pomalých hrnců mají i míchací metly, a pak poklice slouží souběžně i jako uchycení pro tyto metly a sponky na poklici ke stabilizaci víka při míchání. Poklici lze většinou umývat i v myčce.
Pomalý hrnec se skládá z hrnce, zahřívací jednotky a poklice
Vyrábí se různé typy a značky pomalých hrnců, které se liší hlavně velikostí, materiálem, počtem stupňů rychlosti vaření, příkonem, časovačem, odloženým startem a možností použít ho v troubě a na sporáku. Více o jednotlivých typech pomalých hrnců najdete v článku Jak vybrat pomalý hrnec
5 důvodů, proč vařím v pomalém hrnci
1. Ušetřím si práci i čas
Vaření v pomalém hrnci je velice jednoduché a nevyžaduje moc práce a přemýšlení. Očistím a nakrájím suroviny, vložím je do hrnce, přidám trochu tekutiny (vodu, vývar, víno), přiklopím a zapnu na požadovaný stupeň. Tím veškeré moje vaření víceméně končí a pomalý hrnec už vše zvládne beze mě. V průběhu vaření nemusím dolévat vodu, ani jídlo míchat! Jen hrstka receptů vyžaduje v průběhu nějaké míchání. I ovládání hrnce je naprosto jednoduché. Nemusím bádat nad stovkou programů jako třeba u domácí pekárny.
Pokud zrovna nemám čas stepovat v kuchyni, sáhnu po pomalém hrnci. Vaření v něm sice trvá několik hodin, ale přitom mi šetří čas stejně jako třeba praní v pračce. Do pračky dám prádlo, prášek, nastavím program a jdu pryč. Vůbec mě nenapadne u pračky stát a hlídat ji. Stejné to je i s pomalým hrncem. Velká část pomalých hrnců disponuje funkcí časovače, kdy si stačí navolit dobu vaření a po doběhnutí tohoto času se přístroj sám přepne do ohřívacího módu (71 – 74 °C) nebo zcela vypne. Mezitím můžu odejít do fitka nebo nakoupit a když se po pár hodinách vrátím, vše voní a čeká na mě připravené teplé jídlo.
Nechali byste bez dozoru papiňák? Já určitě ne, protože se z něho vyvařuje voda, takže se může jídlo připálit, a ani se sám nevypne. Tedy pokud nemáte moderní elektrický sporák, který se dá naprogramovat na vypnutí. Nicméně tlakový hrnec nemůžete rychle otevřít a zkontrolovat výsledek, v hrnci musí nejdříve klesnout tlak. Navíc nepříjemně syčí a vyrábí v místnosti páru.
Některé pomalé hrnce mají i funkci odloženého startu, lze si tak navolit, kdy se má hrnec zapnout. Takže třeba v sobotu večer připravím do hrnce suroviny, v pět ráno se hrnec sám zapne a v neděli na dvanáctou mám hotový oběd. Tím ušetřím čas a energii na případný ohřev.
Hrnec dokáže uvařit souběžně maso, přílohu i zeleninu, což znamená, že zašpiním méně nádobí a méně ho tedy musím umývat.
2. Ušetřím za energie i suroviny
Přestože vaření v pomalém hrnci trvá několik hodin, pořád ve srovnání s jiným typem vaření ušetřím. Pomalý hrnec má totiž nízký příkon v rozmezí 180 – 270 W. Oproti tomu elektrická trouba má příkon 4 000 W a varná deska i 7 000 W. Provoz pomalého hrnce tak vyjde průměrně na 1 Kč za hodinu, zatímco vaření v elektrické troubě na 4 Kč/hod, na sklokeramické desce na 6 Kč/hod, na indukční desce na 9 Kč/hod a na plynovém sporáku až na 10 Kč/hod! Navíc v případě, že vařím ve dvou hrncích najednou, musím náklady vynásobit dvěma. I když v pomalém hrnci vařím o několik hodin déle, stále to vyjde levněji. Spočítejte si to.
A pokud bych snad chtěla pomalé vaření nasimulovat na sporáku, tak to se tuplem prohnu. Já jsem třeba standardně vařila hovězí vývar na plynovém sporáku 4 hodiny, což je v přepočtu náklad 40 Kč. V pomalém hrnci ho vařím 8 hodin, což je náklad 8 Kč. Znamená to úsporu 32 Kč na jednom hrnci vývaru.
Pro srovnání, v tlakovém hrnci uvaříte jídlo o 70 % rychleji než při klasickém vaření, takže levněji vyjde také. Ale pořád ne tak levně jako s pomalým hrncem. Vývar na plotně trvá standardně 4 hodiny, v papiňáku zhruba hodinu. Hodina vaření na plynovém sporáku vyjde na 10 Kč, 8 hodin vaření v pomalém hrnci na 8 Kč. Takže v případě plynového vaření je pomalý hrnec také úspornější než tlakový.
Jednou z výhod pomalého hrnce je, že v něm můžu připravovat tuhé maso, které se musí dlouho vařit. No a určitě jste si všimli, že tuhé maso je levnější, a že je to většina masa hovězího, které je velice vhodným zdrojem bílkovin nejen pro fitness. Má totiž vysokou biologickou hodnotu a vstřebatelnost. Dále ušetřím za tuky, protože se tam žádné dávat nemusí, a za koření, kterého se dává méně. V tomto aspektu je na tom tlakový hrnec podobně.
3. Uvařím chutně a přitom zdravěji
Z pomalého hrnce se neodpařují tekutiny, díky tomu se jídlo nevysušší ani nepřipálí! Maso z pomalého hrnce je neuvěřitelně šťavnaté. Tekutina je zároveň i nositelem chutí, které se v hrnci krásně spojují, nevytrácejí, naopak jsou výraznější i s menším množstvím koření. Většina lidí hodnotí jídla připravená v pomalém hrnci jako velmi chutná.
Do pomalého hrnce není nutné dávat žádný tuk, proto je jídlo z něho velmi kaloricky šetrné a dietní. To je plus nejen pokud chcete hubnout, ale i pokud potřebujete snížit příjem tuků ze zdravotního hlediska.
Je známo, že jakýkoliv typ vaření ničí některé vitamíny. Výhodou pomalého hrnce je, že vaří při nízké teplotě, což je k vitamínům šetrnější. V hrnci se navíc vzniklá pára sráží na spodu poklice a vrací se zpět do hrnce jako tekutina, do které jsou pak vitamíny rozpustné ve vodě vyluhovány. Pokud tedy sním i vzniklou tekutinu / omáčku, nepřijdu o vitamíny, které se do ní ze surovin uvolnily. Menší ztráty vitamínů také docílím, pokud suroviny nenakrájím. Pomalý hrnec se totiž hodí i na vaření surovin vcelku.
Při vaření v pomalém hrnci také nemusím obsah míchat, což je výhodnější z hlediska vitamínů. Kyslík způsobuje ztrátu vitamínů a když se obsah nemíchá, dochází k menšímu okysličování. Vliv na ztrátu vitamínů má také světlo a kovy. Kvůli tomu je hrnec tmavý a je z kameniny.
Dále se také přidává méně koření, vč. soli, protože pomalým dlouhým vařením zintenzivňují.
V tlakovém hrnci se vaří vysoko nad bodem varu (120 – 130 °C), což k vitamínům není z tohoto pohledu šetrnější než pomalé vaření. Plusem je to, že v tlakovém hrnci vitamíny také nejsou vystavené oxidaci a že se vaří kratší dobu. Které vaření je v konečné fázi z hlediska vitamínů vhodnější, nedokážu posoudit.
4. Uvařím bezpečně
Při vaření na sporáku je zde riziko, že obsah může vyvřít a uhasit plamen. Pak bude unikat plyn. Na elektrickém se zase může vyvřený obsah začít pálit a hořet. Nebo naopak v hrnci se všechny tekutiny vyvaří a obsah se pak začně připalovat a může i začít hořet. Papiňák může jídlo připálit nebo dokonce i vybouchnout, když se něco po … 🙂 V žádném z těchto případů není dobré nechat vaření zcela bez dozoru.
Jednou se mi stalo, že jsem na polívku na sporáku zapomněla a odjela do kina. Uprostřed filmu jsem si to uvědomila a nastala panika! Nevěděla jsem, kolik je tam vody a jestli je to dostatečně zeslabené. Sousedka jak na potvoru nebyla na příjmu a já jsem z toho byla tak rozhozená, že jsem se musela sebrat a fofrovat domů. Tam si polívka vesele pobublávala a nic se nedělo, ale já jsem měla kromě nedodívaného filmu nervy v kýblu. 😀
Naopak pomalý hrnec je zcela bezpečný. Má nízký příkon, vaří pomalu a víko je lehce přiklopené, takže se v hrnci neustále udržuje tekutina. Je zde zcela minimální riziko připálení jídla nebo nějaké nehody, jelikož se hrnec sám vypne. Můžu ho nechat vařit a odejít nebo jít spát. Je to podobné jako bych odešla od rozsvíceného světla.
Ani ze zdravotního hlediska není pomalé vaření nebezpečné, pokud se dodrží pár pravidel. Více v článku 16 tipů, jak vařit v pomalém hrnci
5. Uvařím i na cestách
Hrnec je vhodný i pro vaření mimo domov. Například na chatě, dovolené nebo i na služební cestě. Kromě hrnce totiž není třeba žádné další nádobí. Pouze prkénko, nůž, lžíce a elektrická zástrčka. A samozřejmě si musím v daném místě koupit suroviny. Jídlo vydrží dlouho teplé a jíst můžu rovnou z hrnce. Pozor, nedoporučuje se však jídlo v pomalém hrnci znovu ohřívat – ohřev je moc pomalý na to, aby usmrtil případné baktérie. Některé modely jsou přizpůsobené i pohodlnému přenášení pomocí madel. Čištění je také otázka pár minut. Hrnec stačí otřít vlhkou utěrkou a keramická nádoba a poklice se dobře myjí.
Pokud bych chtěla ke stejným účelům použít tlakový hrnec, musím si s sebou vzít i vařič.
Některé pomalé hrnce mají na víku i sponky pro lepší přenášení hrnce
A co lze v pomalém hrnci připravit?
Pomalý hrnec dělá hlavně parádní omáčky, vývary, maso a jídla z jednoho hrnce (můžete uvařit maso souběžně i s přílohou a zeleninou). Maso upečené v pomalém hrnci je měkké a šťavnaté.
Pomalý hrnec je ideální hlavně na:
- polévky a vývary – jsou silné a poctivé
- maso (vcelku, nakrájení i mleté) – dušené, pečené, závitky, rolády, guláše a perkelty, paštiky
- omáčky
- dušenou zeleninu a zeleninová jídla (plněné papriky, francouzské brambory apod.)
- zapečené přílohy (např. těstoviny, brambory, rýže, rizoto)
- povidla, marmelády, džemy
- sladká zapečená jídla (žemlovka, rýže nasladko, brownies apod.)
A co v něm nejčastěji vařím já?
Docela často vařím jídla, která nejsou raz dva, ale musí se dlouho táhnout. Vyrůstala jsem na českých klasikách jako rajská, koprovka, svíčková, guláš. Prostě samé hovězí a omáčky. Taková jídla, to je moje a neodpírám si je ani ve fitness jídelníčku. Hovězí je potřeba dlouho vařit a na omáčky zase potřebujete vývar.
Než jsem si pořídila pomalý hrnec, tak jsem taková jídla vařila několik hodin na plynovém sporáku. Samozřejmě se mi zvedl účet za plyn a musela jsem být celou dobu poblíž. S pomalým hrncem mám nejen české klasiky připravené chutněji s nižší spotřebou energie, ale navíc nemusím nic míchat a můžu si odejít a vrátit se, kdy je mi libo.
Jako malou nevýhodu vidím to, že jídla z pomalého hrnce nejsou zrovna moc fotogenická 😀 Proto tady zatím nemám ani moc receptů, ale chci na nich zapracovat. Jinak něco málo už najdete v sekci Pomalý hrnec
Kdo například používá pomalý hrnec z oblasti fitness?
- Paige Hathaway (fitness modelka)
- Whitney Simmons (fitness YouTuberka)
- Jen Heward (fitness Instagramerka a YouTuberka)
- Heidi Somers (fitnesska a YouTuberka)
Jestli víte ještě o někom dalším, písněte mi to pls do komentu 😉
Přidat komentář